Květen 2016

i'm brOKen

13. května 2016 v 20:36 | Černý Anděl |  výkřiky do prázdna
pocity: život je tak krutý, ale nezbývá nám nic jiného, než se s tím smířit

Snažím se bojovat. Snažím se porazit všechny své démony, ale ne vždy to jde podle představ. Ale fakt se snažím. Ocitla jsem ve stresovém období, kdy mě rozhodí opravdu kde jaká blbost. Nesnáším ji, nesnáším ji z celého srdce, přesto, že bych ji měla milovat. Dokáže mě potopit ke dnu, aniž by si to uvědomovala. V hlavě se mi honí mnoho způsobů, jak se jí pomstít, ale vím, že je to nesprávné, a proto to neudělám.

K tomu všemu dopomáhá smutná zpráva, že děda je na tom zdravotně špatně /kterou jsem se mimochodem dozvěděla opravdu zbabělým a neférovým způsobem a především jako poslední/. Nemohu spát, usínám po půlnoci, za noc se minimálně 5x vzbudím a vstávám brzy ráno. Dokonce jsem zhubla 2 kg, i když to není vůbec poznat /normálně bych za to byla ráda, ale vím, že je to kvůli tomu, že vůbec nejím, takže nejsem ráda, že jsem toho nedosáhla zdravější cestou/.

Jdu hledat únikovou cestu z tohoto světa...


jeden víkendový den

1. května 2016 v 18:14 | Černý Anděl |  výkřiky do prázdna
pocity: ironická nálada, žravost a celkem se mám fajn

Akorát poslouchám písničku, která ve mně vyvolává pocity z dětství, kdy jsem si hrála na astrologa. Poznávám všechna souhvězdí zvěrokruhu a několik dalších významných souhvězdí. No dobře, teď vážně. Poznám jenom Velký a Malý vůz.

Teď jsem docela závislá na hře slither.io /takže z toho možná dostanu epileptický záchvat/. Hra ve smyslu hada na tlačítkových mobilech, jenom je víc moderní.

Ten moment, kdy mám chuť válet se smíchy po podlaze a za břicho se popadat, ale ze slušnosti to potlačuji.

"Ahoj."
"Pozor, klouže to, právě jsem vytřela a ahoj."
O minutu později, bum-drc-bác..."Já se na to můžu vysrat.."

Někdy dokážu být škodolibá, ale pouze k osobám, vůči kterým mám averzi.

Dnes to v té televizi nějak žije, nevím na co koukat dřív.
Á, představte si osobu a nad ní rozsvícenou žárovku.
On je dnes 1. máj, lásky čas - tak to všechno vysvětluje. Hodně z nás je nešťastně nezadaných a smutní v koutě, že nemají s kým slavit lásku. Neříkám, že na tom nejsem nějak podobně, ale víte co, já se spokojím s jídlem. Lednička je skoro vybílená a čekám, kdy se spustí poplašný alarm /matka/, kdo to zase všechno sežral. Což mi připomíná, že knihu od Karla Hynka Máchy - Máj, vůbec nechápu /a to jsem ji četla nejméně 3x/. A teď zpět k televizi. Právě sleduji Nesmrtelnou tetu, má nejoblíbenější pohádka z dětství, nejspíš proto, že rozum zvítězí nad zlem. But it doesn't matter.

Došla jsem k závěru, že astrologem být nemůžu, šťastná si být nezasloužím a zemřu na obezitu ze své žravosti.